Projekt 12 měsíců – rok 2016

Včera v 14:41 | Péťa |  Projekt 12 měsíců

Tento projekt je nedílnou součástí mého života už několik let. Začala jsem v lednu roku 2014, kdy jsem si uvědomila, že v té době moderní Projekt 365 dní opravdu není nic pro mě. Nebavilo mě vytvářet fotky každý den a tak jsem záhy začala podvádět. Nakonec jsem to úplně vzdala a vytvořila svoji vlastní verzi. Tak vznikl Projekt 12 měsíců. Vnímám ho jako svůj on-line deník a sleduji, že i vás tyto články baví. S chutí v nich proto pokračuji.

Dnes poprvé jsem se rozhodla vytvořit takové malé ohlédnutí, rekapitulaci. Rok 2016 už je uzavřenou kapitolou, proč si ale nepřipomenout, co jsem dokázala? Předem varuji, že dnes to bude na trochu déle, tak si udělejte čaj nebo kávu a jdeme na to!
 

Pátá vlna - Rick Yancey

10. ledna 2017 v 14:32 | Péťa |  Knížky

Po první vlně zůstala pouze tma. Druhé vlně unikli jen ti šťastnější. A třetí vlnu přežili ti, kterým štěstí uniklo. Po čtvrté vlně platí jediné pravidlo: nevěř nikomu. Teď se blíží vlna pátá a Cassie prchá po opuštěné dálnici před Jinými, bytostmi, které jako lidé pouze vypadají. Jiní se potulují krajinou a zabíjejí na potkání. Cassie věří tomu, že kdo zůstane sám, ten přežije. Pak se však setká s okouzlujícím a tajemným Evanem Walkerem, jenž je možná jedinou Cassiinou nadějí na záchranu jejího bratra - nebo dokonce jí samotné.
(oficiální anotace)

Projekt 12 měsíců - Prosinec 2016

9. ledna 2017 v 17:17 | Péťa |  Projekt 12 měsíců

Prosinec byl pro mě v mnoha ohledech moc hezký měsíc. Poprvé po několika letech jsem se nadobro vykašlala na školu (nadobro ve smyslu na pát týdnů, ne nadobro ve smyslu nadobro), neřešila jsem žádné předtermíny a zápočty a prostě jsem si jen užívala volný čas, přítele, rodinu, výlety… a nebylo to vůbec špatné!
 


Na téma: Do nového roku pravou nohou

31. prosince 2016 v 11:47 | Péťa |  Moje kecy
Dnes obracíme poslední stranu knihy s názvem Rok 2016. Tenhle příběh o 365 stránkách už je nyní definitivně dopsaný a každému z nás něco přinesl. Někdy šlo o dobré věci, jindy bohužel ne. Věřím, že jsme se všichni snažili, aby bylo na světě o trochu lépe, jsou ale věci, které zkrátka neovlivníme.

Jaký byl můj rok 2016? Moc hezký!

Dokázala jsem vše, co jsem si 1. ledna pod oblohou rozzářenou ohňostroji slíbila. A možná ještě o trochu víc. Získala jsem svůj první vysokoškolský titul, byla jsem přijata na navazující studium a pracuji pro tři nové internetové magazíny. Opravdu jsem se rozfotila a vnímám, že moje snímky jsou den za dnem stále lepší a lepší. Také jsem hodně četla, cestovala a trávila čas s rodinou a kamarády. Jistě, zažila jsem i smutné chvilky, před státnicemi mi bylo vážně zle a rozhodně jsem nezhubla, nic z toho ale nevnímám zase tak tragicky.

Od roku 2017 si přeji, aby byl tak plný příležitostí a možností, jako rok minulý. Ráda bych úspěšně pokračovala ve studiu a stále se zlepšovala v psaní a focení. Chci dělat to, co mě baví, protože cítím, že mi to přináší do života opravdovou radost.


Baví mě učit se nové věci, číst si, psát a spát, procházet se přírodou a mazlit se s naším psem, vím ale, že jedna věc je mnohem, mnohem důležitější. Zdraví. Proto si z celého srdce přeji, abychom byli v roce 2017 všichni zdraví a šťastní, a hlavně abychom si toho uměli vážit. Bez zdraví totiž nejde nic, a je jedno, jak moc v ten moment chceme.

Přeji vám, aby vám rok 2017 hodně dal a málo vzal. Užijte si dnešek a dny následující pochopitelně také. Také je u nás tak krásně mrazivo?


Zuzana | v zimní náladě (19. prosince 2016)

30. prosince 2016 v 15:41 | Péťa |  Moje fotky

Před časem jsem si stěžovala, jak se v zimě fotí těžko, protože se modelkám nechce vylézat z tepla. V ten moment se mi však kvůli focení ozvaly hned dvě slečny - snad aby mi ukázaly, jak moc se občas pletu. První z nich byla právě Zuzka, se kterou jsme si úžasně padla do noty i co se týče názorů na seriály, knihy a lidi.

Chtěla jsem, aby byly fotografie temnější a takové trochu smutné. Ale nakonec jsem se stejně rozzářila troškou fialového podtónu. Také si povšimněte, že se nám zadařilo a fotili jsme ve sněhu. Bylo ho tedy opravdu maličko a během focení víceméně zmizel, ale i tak mám radost, že na některých snímcích je!

Další články


Kam dál