Prosinec 2009

Plaza (18.12.2009)

30. prosince 2009 v 19:48 | •Pet!nka• |  Moje fotky
pict

Sto tajných dvířek - N. D. Wilson

29. prosince 2009 v 19:39 | •Pet!nka• |  Knížky
s
Dvanáctiletý Henry York se jednoho večera zrovna chystá na kutě, když z půdy nad sebou uslyší ránu. V domě, v němž nyní žije, se moc nevyzná - na nějakou dobu se totiž přestěhoval ke své tetě, strýčkovi a třem sestřenicím - a tak si tajuplných zvuků nejprve nevšímá. Příští noc se však probudí zasypaný úlomky omítky. Ze stěny trčí dva prapodivné knoflíky a jeden z nich se pomaloučku začíná otáčet. Henry seškrábne ze zdi kus omítky a odhalí dvířka - devětadevadesát dvířek všech tvarů i velikostí. Za jedněmi šumí liják. Za druhými je vidět jasně ozářená místnost - a v ní přechází sem a tam neznámý muž! Henry i jeho sestřenice Henrietta brzy pochopí, že to nejsou jen tak nějaká obyčejná dvířka, ale brány do jiných světů…

Na téma: Vězeň z Azkabanu

28. prosince 2009 v 14:25 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Už jsem se Vám nikdy zmiňovala jak děsně moc miluju třetí díl Harryho Pottera? Ne? Divný. Každopádně teď se o tom hodlám zmiňovat. Mám ráda jak film, tak i knížku, ale včera dávali film, tak jsem si ho zase užila. Celej ten film, je jedna veliká dokonalost. Letící teta Marge nebo stařenka před kouzelnym autobusem. K tomu ta scvrklá hlava jak odpočítává čtyři, tři, dva a půl, dva, jeden a třčtvrtě a jedééém. Nebo uklízečka u Děravýho kotle. Jak příjde k těm dvěřím, zaťuká a teď se otevřou a jenom na ní cosi zaječí a zasej í to zabouchne před obličejem a vona jenom "Tak já příjdu jiny." Samosebou nemůžu nemilovat Brumbálovo tradiční proslov na začátku roku a potom zpívající portrét buclatý dámy. Pro třetí díl velice tradiční Sibilu a její každodení předpověď Harryho smrti - a taky Ronovo věštbu "Budeš trpět, ale náramě si to užiješ." Další dokonalá scéna je dle mýho když Klofan ťafne Draca do ruky a on tam začne ječet "On mě zabil, zabil mě. Toho budete litovat. Vy i ta vaše pitomá slepice." Taky zbožňuju hodiny obrany proti černý magii. Hlavně tu s bubákem alá Snape v klobouku a šatech Nevillovo babičky. No a kdo by nemiloval Freda s Georgem a jejich reakci, když se Ron zeptal Harryho jestli je v pohodě, poté co slítnul při famfrpálu. To jejich "tak pojď Rone, vezmeme tě nahoru na astronomickou věž a uvidíme jak budeš vypadat až dopadneš dolů" Nebo když se Harry snaží zdrhnout do Prasinek, dvojčata ho chytnou a povídají mu "V klidu Harry, přidej se k nám dospělejm." A když se jich Harry zeptá kde vzali ten plánek tak oni tak jako skromě "Štípli jsme ho Filchovi už v prváku." Další úžasná scéna je, když jsou Harry, Ron a Hermiona k Hagridovi, vylezou z hradu a Hermiona prohlásí "To je krásnej den" a Ron jí jenom odsekne "To jo, když tě nikdo nerozthá na kusy." Samosebou nesmim zapomenout na mojí prakticky nejoblíbenější scénu s Ronovým snem o pavoucích, který ho nutí stepovat a potom ta nejoblíbenější scéna, ve který dá Hermiona Dracovi pěstí. Pak se mi taky děsně líbí jak Hermiona lítá na vrbě mlátičce, když se snaží dostat za Ronem, kterýho odtáhnul Sirius. A taky je moc hezký potom ke konci, když už vychází z vrby a Sirius řeší, že mu James kolikrát navrhoval, aby zůstal psem napořád. Pak se zarazí a řekne "S ocasem bych se smířil, ale ty blechy." No každopádně jse vidět, že ten film je můj oblíbenj. Sem se zase rozepsala tyjo. Takže pardon za hrubky a všem, kteří to přečetli od začátku až do konce blahopřeju k veliké výdrži.

Moje malá, plešatá minulost

27. prosince 2009 v 17:10 | •Pet!nka• |  Moje fotky
pict

Nejkrásnější dárek

25. prosince 2009 v 17:45 | •Pet!nka• |  Moje fotky
pict

Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela: Vědma - Michael Scott

12. prosince 2009 v 12:33 | •Pet!nka• |  Knížky
Paříž - Dr. John Dee sice získal magickou knihu mága Abraháma, ale stále mu chybí dvě poslední stránky závěrečného ceremoniálu - a právě bez nich se starobylé bytosti nemohou vrátit a vládnout na zemi. Dee tuší, že se pánové z temnot nevzdají, dokud znovu vládu nad světem nezískají a nezničí lidskou rasu. Neuspěje-li, je s ním konec.
Londýn - Srdce alchymisty Nikolase Flamela krvácí při pohledu na jeho milované město, které se rozpadá přímo před jeho zraky. Sofie a Josh potvrzují, že jsou legendární dvojčata, a Nikolas je rozhodnut je ochránit před starobylými bytostmi z temnot, stejně tak jako zbývající stránky Kodexu. Alchymista ovšem slábne každým dnem a jeho žena Perenela je stále v pasti na Alkatrazu. Nyní, když přišli i o Scatty, zůstala skupina bez ochrany. K obraně jim zůstal jen kamenný meč Klarent - dvojče Exkalibru. Klarent má sílu, o které se lidem ani nesní, ale také zákeřné účinky. Každého, kdo meč používá, pomalu sžírá skryté zlo, které nakonec pohltí celou jeho osobnost.


Jak málo stačí k radosti

8. prosince 2009 v 19:38 | •Pet!nka• |  Moje fotky
Mě například stačí k radosti Lečinky rukavice - tedy přesněji jedna její rukavice. Druhou jsem jí musela navalit zpátky. Taky z toho mam radost, jelikož asi nejsem jediná svýho věku s tak malýma rukama. I když Leči prohlašuje, že má dlouhý zlodějský prsty a to já nenam.
pict