Prosinec 2010

Na téma: Yaoi

27. prosince 2010 v 19:04 | •Pet!nka• |  Moje kecy


pict

Ehem - tipuji, že většina z vás ani neví co to je. Hádám, že polovina slečen, jež mají blog o Avril Lavigne či Miley Cyrus se musely kouknout na wikipedii nebo si tenhle termín zkoušely zadat na googlu (a pak dospěly k názoru, že je to nějaká úchylárna). Ne, že bych se jim divila. Ještě cca. před dvěma lety bych jednala stejně (možná spíš před třemi). Takže pro tyto slečny a i jiné, méně znalé návštěvníky mého blogu: Yaoi je termín japonského původu, který vyjadřuje vztah dvou homosexuálně zaměřených mužů v japonských manga komixech. Před lety, když jsem si o tom něco sháněla (proč, to objasním níže), tak jsem také zjistila, že Yaoi vytvořily ženy a opět jen pro ženy (takže chlapy smůla). 

Ta záhada, že tenhle termín mi není cizí má poměrně jednoduché řešení. Mám totiž kamarádku (úmyslně nejmenuje), která tenhle druh mangy vyhledává (a právě se nabídla, že mi může k tomuhle článku poskytnout asi půl milionu obrázků). Není žádná úchylačka, nebo tak něco. Myslím, že když se zajímáte o mangu jako takovou, tak na Yaoi musíte nutně narazit. Je to prostě něco, co k tomu nutně patří. 

No, měla bych se přiznat, že jsem několik takových povídek četla (některé pod nátlakem, jiné dobrovolně). A není to zase tak špatné, člověk se alespoň dozví, jak to chodí, když jsou spolu dva chlapy sami v jedné ložnici (což většina třináctiletých holek neví, to si přiznejme). Není to sice druh literatury, kterou bych obvykle vyhledávala, ale když porovnám průměrnou Yaoi povídku a knihu Alenka v říši divů a za zrcadlem, tak jsem nucena uznat, že ona průměrná Yaoi povídka mi dala mnohem víc.

Takže všem, kteří mi budou vzkazovat cosi o úchylácích vřele doporučuji přečíst si Alenku v říši divů a ostatním přeji hezký den.

xxx



Kino (22.prosince 2010)

22. prosince 2010 v 19:35 | •Pet!nka• |  Moje fotky
pict

více v cel. článku

Hraničářův učeň 9: Halt v nebezpečí - Flanagan John

19. prosince 2010 v 13:47 | •Pet!nka• |  Knížky
Zasloužilý hraničář Halt, mladičký rytíř plný ideálů Horác a mladý hraničář Will sledují stopu nebezpečného náboženského podvodníhaTennysona až do nedaleké země Pikty. Všichni tři jsou odhodláni zastavit kazatele nezasvěcených a jeho zbylé stoupence dřív, než překročí hranice do Araluenu.
Tennysona doprovázejí genovenští nájemní zabijáci. V Clonmelu už Will jednoho porazil, jenže ještě dva zůstali naživu a všichni tři naši společníci moc dobře vědí, jak moc nebezpeční tihle vrazi dokáží být. Neštítí se ničeho a jsou cvičení od útlého mládí. To však i hraničáři a rytíři.
Bude Willovo a Haltovo mimořádné lukostřelecké umění stačit na to, aby je zachránilo před úkladnými vrahy? Nebo má Willův učitel před sebou svůj poslední boj?



Hraničářův učeň 8: Králové Clonmelu - John Flanagan

17. prosince 2010 v 10:56 | •Pet!nka• |  Knížky
Mladý hraničář Will je právě na každoročním hraničářském sněmu, ale jeho starý učitel, zasloužilý hraničář Halt vyšetřuje záhadné události na západě. Když se konečně vrátí, přináší špatné zprávy. V sousední zemi Hibernii to vře. Lživá náboženská sekta, která si říká Nezasvěcení, rozsévá zmatek a vyvolává vzpoury, a pět ze šesti hibernských království už bylo rozvráceno.
Nyní je v ohrožení šesté, království Clonmel, a Halt, Will a mladý rytíř Horác se vydají na cestu, aby v něm pomohli znovu nastolit pořádek. Budou jim na výpravě užitečná tajemství z Haltovy minulosti?
Staré přísloví tvdí: "Jedno povstání, jeden hraničář." Obvykle to stačí, hraničář dokáže zabránit vzpouře, ale tentokrát možná nebudou stačit ani dva. Koneckonců, v ohrožení je celé království.



Na téma: Co si přeji k Vánocům

17. prosince 2010 v 10:40 | •Pet!nka• |  Moje kecy

Asi to bude znít divně, ale chtěla bych, aby mi dali všichni pokoj. V první řadě učitelé. Obvzlášť jedna milá paní (nebudu jmenovat), jež mě a mé milované učí předmět zvaný informační systémy (nebo snad procesy? Pořád se mi to plete). Ona paní se poměrně nedávno nechala slyšet, že ihned po Vánocích by ráda viděla seminární práci o vybrané knihovně (v mém případě British Library), protože se jedná o pololetní práci a ona by ji chtěla započítat do známkování. Mnozí z vás mohli usoudit, že tato práce (vzhledem k tomu, že se jedné o práci pololetní) byla zadána maximálně v říjnu. Ti z vás, kteří si to mysleli však byli na omilu. Tu práci jsem dostali zadanou asi před týdnem. Paní učitelka prostě předpokládá, že budu celé prázdniny obíhat všechny knihovny v širém okolí (což mě ani nenapadně) a všechen svůj volný čas budu trávit tím, že budu psát nějakou podělanou seminárku. Má jediné štěstí, že po nás chce jen pět stránek (beztak ovšem nehrozí, aby se na pět stránek vešlo všechno, co po nás chce). Mimo seminární práce z IS jsme dostali ještě další díl seminárky z IP (informační procesy), ale tu máme naštěstí až do konce ledna, takže je to v pořádku. A nesmím zapomínat na zeměpis. Ano, i zeměpisářka se rozhodla, že není lepší způsob jak zabít čas, než se učit do školy.

Nechci, aby jste získali pocit, že nejsem ochotná se učit. Ale prostě jsem si chtěla prázdniyn užít, nedělat nic. Hodit si nohy na stůl, na klín si přitáhnout talíř plný cukroví, k tomu pustit pohádku, nejlépe tu o Popelce a mít všechno na háku. To mi však Ježíšek asi nesplní, takže bych ho do budoucna chtěla požádat o jinou věc. Prosím Ježíšku, buď tak hodný a dej mi k vánocům zdravé zuby. A zdravé myslím doslovně, protože pokud se ještě jednou bude opakovat dnešní den, kdy jsem navštívila svého zubaře a on se mi za odměnu provrtal skoro až do mozku, tak už tady asi dlouho nebudu.

xxx



Lauren Grahamová

17. prosince 2010 v 10:01 | •Pet!nka• |  Můj blog
pict
pict

Na téma: Můj vzor

11. prosince 2010 v 20:11 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Můj největší vzor je pro mě již několik let poměrně jednoznačný - profesro John Ronald Reuel Tolkien. v tomhle jsem asi jiná, ale nikdy jsem neměla za vzor zpěvačky ani herečky. Byla jsem poměrně zvláštní už od mala, takžev době mého mládí pro mě za vzor plazili tři lidé. Můj taťka, Zinedine Zidane a Oliver Kahn. Můj táta je pro mě vzor stále, ale teď místo Zidana a Kahna nahradil pan Tolkien, kterého prakticky uctívám a občas mám pocit, že už mi chybí jenom trošičku a začnu věřit, že patří do rodiny nějakých potulných bohů.
Zinedine Zidan a Oliver Kahn jsou fotbalisté, kteří už svojí aktivní kariéru ukončili. Věřte mi, že oba byli úžasní, ale jsou pro mě uzavřená kapitola (přestože reklama se Zidanem mě dodnes donutí k úsměvu a myslím, že kdybych to měla k povaze, pravděpodobně bych i pištěla). Můj táta je pro mě vzor už od dětství a myslím, že tohle mě asi nikdy nepustí. Co víc k tomu dodat?
A teď pan Tolkien. Profesor John Ronald Reuel Tolkien. Vážně bych chtěla umět psát jako on. Popsat věci tak dokonale, že by je každý viděl za zavřenými víčky. Vymyslet příběh, který by uchvátil miliardy lidí po celém světě. Příběh, který by se režisér bál zfilmovat, protože kdyby to zkazil, rozčílil by polovinu planety. Tolkien byl opravdu génius. Promyslel si to všechno. Historii každého národa, jejich jazyk, písmo. Nemám ráda lidi, kteří prohlašují, že prvotní nápad nebyl jeho. No a co? Přečetl si o prstenu. A dál? Psali tam snad o nějakých hobitech. Určitě ne. Byl prostě.. prostě machr. Opravdu moc bych chtěla umět to co uměl on.
xxx

J. R. R. Tolkien a jeho svět

10. prosince 2010 v 22:16 | •Pet!nka• |  Můj blog
pict