Duben 2011


Na téma: Daruj krev, daruješ život

28. dubna 2011 v 18:01 | •Pet!nka• |  Moje kecy

Na světě existují čtyři krevní skupiny - A, B, A-B a 0. Všechny čtyři objevil a popsal roku 1921 český doktor Jan Jánský a dodnes je mu za to ve světě po právu připisováno prvenství. Přesto však roce 1930 dostal Nobelovu cenu za lékařství vídeňský vědec Karl Landsteiner, který ještě před Jánským objevil existenci tří krevních skupiny (A, B a O).
Krev je v lékařství (možná i mezi upíry a jinými neřády) nedostatkové zboží, protože nedá se uměle vytvořit. Díku tomu vznikly po celém světě tranzfúzní stanice, kam přichází lidé, kteří jsou ochotni dobrovolně a zdarma krev darovat. Dokonce existuje i světový den dárců krve, který se slaví 14. června.
Během jednoho odběru daruje člověk 470 ml krve, což je množství, které může zachránit život někomu jinému.
Krev je pořád stejně žádaná, ale kromě ní se lékaři schání také po jejích částech, krevních složkách. Krevní plazmu, krevní destičky nebo červené či bílé krvinky můžete radovat stejně snadno, jako samotnou krev. Tedy pokud vám již bylo osmnáct let, neberete žádné léky, které by v krvi zůstávali a netrpíte nějakou, krví přenosnou, nemocí, vážnější alergií či nemocí ledvin a jater.
Jednou jsem slyšela v nějakém praštěném seriálu na Prima cool, myslím, že se to jmenuje Cyránův ostrov, příběh ve kterém starší pán po bouračce nechtěl krevní transfuzi. A důvod? Byl totiž zapřísáhlí Sparťan a vyděl v televizi, že Slávističní fotbalisté/hokejisté (nejsem si jistá :D) byli darovat krev. A byl ochoten raději zemřít, než uzavřít pokrevní bratrství ze Slavistou. No, ale to je jen takové odbočka, která vede, nečekaně, do slepé uličky.
Chtěla jsem spíš upozornit na to, (kromě toho, že pán je pitomej), že je chválihodné, když chodí slavné osobnosti (nebo hokejisté) darovat krev a dávají tím příklad obyčejným lidem. Protože, to víte, je to něco, co se dělá zadarmo a jediné, co může člověk získat je plaketa Jana Jánského. To je sice pěkná věc, ale stejně si myslím, že člověk, Čech předeším, potřebuje trochu postrčit. A všichni by si měli předně uvědomit, že jednou tu krev mohou potřebovat oni.
Já osobně půjdu dát krev hned, jak mi bude osmnáct (přemýšlím i kostní dřeni, ale to prý bolí). Je to moje osobní přesvědčení, které mi nikdo nevymluví a ani by se o to neměl pokoušet, protože já jsem pevně přesvědčená, že je to dobrá věc. Třeba mi to pak karma jednou vrátí (Karma? Bože! Už se nebudu dívat na Jmenuji se Earl!).
xxx


Zabíječ trolů - William King

27. dubna 2011 v 18:16 | •Pet!nka• |  Knížky
Gotrek Gurnisson je trpaslík s velkým hřebenem červeně nabarvených vlasů, potetovaným tělem a ocelovými svaly, známý svou vznětlivou povahou. Jeho zbraní je sekera, kterou ovládá opravdu bravurně. Kdysi spáchal něco natolik hrozného, že byl vyobcován ze společenství trpaslíků. Stal se tedy trolobijcem. Jako člen tohoto kultu bojuje s přisluhovači Chaosu. Doufá přitom, že buď slavně zvítězí, nebo ještě slavněji zahyne. Pokud má ale zemřít, chce, aby se o jeho hrdinské smrti dlouho vyprávělo. A tady se dostáváme k Felixi Jaegerovi. Pohledný, vysoký a štíhlý intelektuál, který nemůže mít s takovým trpaslíkem nic společného. To přestane platit v den, kdy jej Gotrek zachrání zpod kopyt císařské jízdy. Opilý a plný vděčnosti se bezhlavě zavázal neporušitelnou přísahou, že napíše epos o trolbijcově slavné smrti. Po několika dnech mu došlo, že při tomto putování často půjde o život.




Skutečná Středozem - Brian Bates

25. dubna 2011 v 20:28 | •Pet!nka• |  Knížky
Tolkien ochotně přiznával, že vytvoření Středozemě není tak zcela jeho nápad, ale že čerpal ze staré anglo-saské a severské mytologie. Profesor Bates jde ještě dál, když na základě studia posledních archeologických a historických výzkumů, které se týkají starých, leckdy i zapomenutých, národůa civilizací západní Evropy, tvrdí, že Středozem skutečně existovala. Kniha mimo jiné dokazuje, že zkoumání historických kultur může být stejně zajímavé a úchvatné jako Tolkienův fiktivní svět.

Na téma: Burlaci na Volze

24. dubna 2011 v 21:42 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Na tenhle článek se chystám už vážně dlouho, ale dokopala jsem se k němu až dnes. Důvod? Zjevný, trapný, ale stojím si za ním *nervózně se drbe na hlavě*. Hledala jsem totiž písničku Šaman od skupiny Kabát a při té příležitosti jsem si poslechla také song Burlaci z jejich alba Corrida.
Byl to záznam z konceru (video je v celém článku, tak se můžete mrknout) a všichni fanoušci nadšeně zpívali. A mě tak napadlo - vědí, kdo to byli Burlaci? Myslím, že většina nemá ani to nejmenší tušení, protože hodně lidí si myslí, že Kabáti zpívají krávoviny. Já osobně si ale myslím, že některé jejich písničky mají i myšlenku. Burlaci jsou toho důkazem.
A kdo to tedy byl Burlak? Člověk, nebo spíše otrok (já vím, otroci jsou také lidé, ale snažím se vám to přiblížit, tak buďte schovívaví), který v carském Rusku tahal lodě a vory proti proudu řeky Volhy. Byla to tvrdá, těžká a monotóní práce, kterou naštěstí nemohli vykonávat i v zimě, protože to řeka zamrzala. Jak ale víme, v Rusku je zima pořád, z čehož vyplývá, že na rychlosti, jakou se arděly (skupiny Burlaků) pohybovaly měl značný vliv třeba vítr, nebo déšť.
Kabáti zpívají o konopných lanech, který něco vydrží - a věřte mi, mají pravdu. Pokud lano udrží loď plnou zboží, kterou proti proudu táhnou lidé, tak to asi opravdu něco znamená. Tihle otroci řeky věděli, co je to prach, špína a tvrdá zem. Já kdybych byla oni, tak bych taky za jedinou výhru považovala tanec smrti s medvěděm. Jo, raději bych se nechala sežrat nějakou šelmou, protože jejich životy byly hrozné a pro jejich nadřízené neznamenaly nic.
Takže příště, až uslyšíte z rádia tuhle písničku, vzomeňte si, že je o opravdových lidech. O jejich utrpení a bolestivé smrti!
xxx