Na téma: Pokud bys ten meč držela takhle, tak bych tě hned zabil!!

24. července 2011 v 22:40 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Všechny vaše vyjevené výrazy si prosím nechejte od cesty! Zjistila jsem totiž, že ono to opravdu není nic lehkého. Se začátky to tak obvykle bývá. Nejsou ani trochu jednoduché. A pokud jde o držení meče, tak to není jednoduché asi nikdy. Tedy alespoň pro mě, protože jiným lidem to očividně problém nedělá. I když na druhou stranu musím říct, že já mohu použít výraz začátek, aniž by mi musely studem rudnout uši. Já se totiž učím, zatímco ti ostatní spadají do skupiny pokročilých, což by jim poměrně určitě znemožnilo psát na tohle téma a zároveň mluvit o začátku.
Celý předešlý týden jsem prožila s přítelem u něj na chatě. A jelikož on, můj veliký hrdina (vážně to není ironie, tahal mě zpod stolu), je výborným šermířem (opět to není ironie!!!), napadla moji mysl zbloudilá myšlenka na moji vlastní osobu poskakující s mečem! Ta myšlenka byla docela příjemná, ihned jsem si vzpomněla na Eowyn (pan Tolkien teď určitě někde v Ásgardu pláče, ale doufám, že tohle srovnání promine). A jelikož můj přítel mě má očividně rád, vzal si meč, já obdržela druhý a rázem bylo velice veselo, protože se ukázalo, že nechápu a neumím velikou spoustu věcí.
Začátky údajně bývají velice obtížné. Už jsem na to skoro zapomněla, protože nic z toho, co dělám, už nespadá mezi začátečnické práce, ale nyní sleduji, že na tom opravdu něco bude.
Kroky! Chápete, že k tomu, aby z vás byl šermíř, musíte v první řadě umět správně chodit? Nutno podotknout, že já to nevěděla. A teď to neumím. Podle mě (pět vteřin pro Beči), dělám moc velké kroky a pak stojím rozkročená jak Istanbul (město rozkročené na dvou světadílech)! Navíc podle všeho přetáčím celé tělo, což údajně také nesmím! A aby toho nebylo málo, tak vůbec netuším, kdy ty kroky dělat mám a i kdy pro změnu ne.
Ale nenechme se rozptýlit mým amatérismem! Pokračujme už k samotnému meči. Jako první problém vykrystalizoval onen holý fakt, že meč vážící něco kolem kila je pro mě očividně velice těžká záležitost, kterou skoro neudržím zvednutou. Jo, slabota holt. Obdržela jsem tudíž nejlehčí meč, který přítel vlastní (nepanikařte, má dva (myslím)) a snažila se pochopit, že to, co dělám s tím loktem dělám špatně! A ta čára! Bože! Když držím meč, tak mám mířit protivníkovi po přímé linii mezi oči, aby nevěděl, jak dlouhou máte čepel. Funguje to. Ale já to neumím. Tož smůla.
A aby toho nebylo málo (ono je toho už takhle dost, ale já si to neodpustím), tak s tím mečem neumím ani máchat! (Píďulo promiň, ale jak mám říct po šermířsku máchat? Sekat?) Můj loket je očividně krajně indisponovaný tím, že celé mé dětství proseděl v mé společnosti u televize a sledoval Xenu! A ta to údajně taky nedělá úplně správně! Takže já teď, ve svých sedmnácti, vidím největší problém v tom, že neumím seknout mečem (jo, a taky v tom, že neumím ani trochu anglicky, ale to bych sem teď netaha)!
Čímž se vám však snažím naznačit, že jakožto naprostý začátečník (dvakrát jsem to už zkoušela) vidím začátky jako něco, co stojí člověka neuvěřitelné nervy. A ty já nemám. Oba moje dosavadní "tréninky" skončili tím, že jsem nebohý meč za tři tisíce zapíchla do země a se slzami v očích a s přesvědčením, že jsem totálně mimo, jsem odkráčela do západu slunce.
Takže kolegové začátečníci, přeji pevné nervy, neboť to je to jediné, co nám pomůže začátek přežít! Pokud tedy v daném oboru nejste leví, jak turecká šavle. To pak bude lepší najít si nějaký jiný, vhodnější koníček.
xxx
 


Komentáře

1 S. | Web | 24. července 2011 v 23:02 | Reagovat

Taky bych chtěla umět šermovat, bez ironie.:)

2 werewolf's spirit | Web | 24. července 2011 v 23:21 | Reagovat

šerm je skvělá záležitost, radost se na to koukat =) bohužel patřím mezi ty, kteří o tom pouze sní...to s mířením protivníkovi po přímé linii mezi oči sem vůbec netušila, je to úžasně promakaný

3 Lalaith | Web | 25. července 2011 v 9:36 | Reagovat

Šerm zkoušíme skoro každý rok na táboře. Ehm,asi na tom budu podobně,ne-li hůř než ty :D Ačkoli jsem dospěla k tomu,že vedoucí se kryl a já se snažila zasypat ho co nejvíce ránami. Nakonec jen pronesl,že by nechtěl být můj manžel :D
To o přímé linii mezi oči jsem taky nevěděla. Ach jo,další mezera v mém bídném vzdělání :)
A bez mučení přiznávám,že jsem si chviličku mírně zapochybovala,jestli si to moje superdílo přečteš :D Ale pořád tam byla nějaká naděje,že přečteš :)

4 Moi Keiniku Sangová | Web | 25. července 2011 v 11:43 | Reagovat

Věř tomu, že kdyby se tě někdo pokoušel zabít, budeš máchat mečem jako samuraj, ani nebudeš vědět, jak to děláš:D To jsem vždycky chtěla umět...no jo, kdo by nechtěl... :-)

5 Cirrat za Téma blog | Web | 25. července 2011 v 16:00 | Reagovat

Ha, mečník! (Mečnice zní blbě...)

Jsi ve výběru týdne :-)

http://tema.blog.cz/1107/koncime-se-zacatkem

6 SininenJuurisikuri | Web | 26. července 2011 v 15:16 | Reagovat

Mě šermovat učil táta (kovář/šermíř) a neboj, s tím držením meče v tom nejsi sama. Já zvládla postoje, balanc, obranu štítem, ale táta vždycky, když viděl, že zbraň držím nepřirozeně křečovitě, přikazoval: "Povol tu dlaň, nebo ti praskne kloub, až udeřím..."
No, dlaň jsem povolila (rukou jsem nebyla schopna hýbat ani před tím), táta udeřil a meč letěl o tři metry dál a zabodnul se do vrat stodoly půl metru od macešky s bráškou v náručí :D
Takže neboj, zatni zuby (obrazně řečeno) a určitě to zmákneš :)

7 Bečinka (pro tebe Lečo) - SB | E-mail | Web | 26. července 2011 v 16:05 | Reagovat

díky za pět vteřin :-D fakt jakmile jsem to četla, tak jsem hned řekla ,,Tak podle tebe, viď?!" super článek, i když líčení toho naživo je ještě lepší! A totálně mě odrovnalo tvoje přirovnání s Istambulem :-D

8 dragon-game-from-bonoborec | E-mail | Web | 31. července 2011 v 10:20 | Reagovat

[7]: Mě taky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.