Říjen 2011

Na téma: Závidíte bohatým? Já spíš těm, kteří stíhají!

30. října 2011 v 11:53 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Můj milovaný si právě s ledovým klidem odjel na trénink a mě došlo, že celé prázdniny jsou v prdeli a já jsem neudělala absolutně nic. Tedy něco jistě - viděla jsem první dva díly Pána prstenů (už asi po dvousté), zničila jsem si rifle, v kasičce jsem objevila pětistovku, která tam nemá co dělat, a pak ta drobnost s tím, jak jsem si předělala celý pokoj. Nicméně na angličtinu jsem se nepodívala ani z dálky, o občance (ze které v pondělí píšeme) raději ani nemluvím a jako vrchol všeho sleduji dějiny umění.
Proč zase ony? Je to celkem jednoduché - ač jsem s velikou radostí zjistila, že jsem si špatně zaznamenala rozsah ročníkové práce (ne 20, ale 10 stránek), tak musím přiznat, že jsem vůbec nepokročila. Z původních čtyř stránek mám stále ony čtyři stránky a ani o milimetr víc. Krom toho se učitelka rozhodla, že bude zkoušet, co jí síly stačí, takže první kolo už je skoro za námi - a já se učila naposledy Egypt, což by nebylo tak zlé, kdybychom už nebrali Babylon (skoro 10 stránek učiva). Vážně nevím, jak to do čtvrtka zvládnu. No, a poslední, nikoliv nejméně důležité - prezentace uměleckého díla. Jediné k čemu jsem se dokopala, je to, že jsem si od milovaného vyprosila meč. A vypadá to, že ho v pondělí povezu domů autobusem a druhý den to samé, jen v opačném směru, tedy do Plzně. Už se vidím s mečem v tramvaji - určitě se mě pokusí zatknout a obvinit z nedovoleného ozbrojování. Sakra!
Musím kouknout na tu angličtinu, když už jsem si ji tady tak pěkně otevřela přímo před sebou. Už bych chtěla mít školu za sebou - všechno to učení mě ubíjí. A to jsem si jistá, že bude hůř - maturita je totiž teprve přede mnou. A když už jsme u toho - zmiňovala jsem se, že to nakonec vypadá, že budu povinně maturovat z matematiky? Asi ne, nicméně doufám, že víte, jak moc ošklivé to bude! Ze srdce doufám, že to ještě zruší - jinak si můžu jít rovnou hodit mašli.


Na téma: Nový pokoj a prase

27. října 2011 v 19:13 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Poměrně nedávno jsem dostala brilantní nápad - nebo jsem si alespoň myslela, že je brilantní. Spočíval v celkem jednoduchém koupení větší postele a nového lustru, jelikož akutně hrozilo, že tu červenou šílenost, kterou jsem si v deseti letech sama vybrala, roztřískám nejbližším kyblíkem sádry! Nicméně ukázalo se, že jakmile se něco zdá jednoduché, bývá to zpravidla přesně naopak.
Poté, co se moje milovaná mamička dozvěděla, že hodlám pokoj mírně přestavět, chytila se toho a hned se na seznam připsalo, že se bude také malovat. A když už se bude malovat u mě v pokoji, mohlo by se vymalovat také v předsíni a velké chodbě, ne? No, ono to sice nezní nijak hrozně, ale věřte mi, že to hrozné je. Především velká chodba skrývá jedno hrozivé překvapení. Prase, tři jeleny a jejich kámoše daňky.
Abych to vysvětlila - děda byl lesník, takže když se povedlo, přinesl domů nějaké ty parohy nebo lebky s pěknými parůžky všech těch menších neřádů. A myslím, že byl asi na vrcholu blaha, když domů přinesl vypreparovanou hlavu prasete. Vsadím se, že rodiče mě s touhle prasečí hlavou strašili, když jsem byla malá - nepomatuji si to, ale což!!! Všechna tahle nádhera je pověšená na dlouhé zdi u schodů a neuvěřitelně blbě se z toho ometá prach a pavučiny - v důsledku čehož se na to kašle.
Prase a spol. se dnes sundalo a opravdu bych vám nepřála vidět, co mi dalo práce je všechny umýt a vyčistit. Hlavně prase mi dalo zabrat, protože jsem ho musela opatrně vyčesat a kartáčkem na zuby (máminým - nu což, koupí si nový) mu vyčistit pusu a překrásné dlouhé zuby. Ostatní mezitím vymalovali, takže jsem hned na to mohla jít mýt podlahu, topení atd. Smrdím jako přípravky na čištění!
Pokoj mám ale nově vymalovaný - dvě stěny a schovaný trám nad oknem mám modře, zbylé dvě stěny bíle. Nová postel, lustr a dva rámečky na zeď. Plus mám ještě slíbenou dlouhou poličku nad postel, abych měla kam házet všechen ten svůj bordel (půl tuctu rozečtených knih). Vypadá to tam teď mnohem, ale opravdu mnohem lépe, takže si troufám tvrdit, že se mi tam bude i dobře učit (haha).
Nicméně - teď si ještě plánuji přát od ježíška závěsy s malými znáčky Chelsea. Byly by mi úplně k ničemu, protože mám žaluzie, ale vypadaly by úžasně! A o to přece jde, ne?

Thórovo kladivo (23. října 2011)

26. října 2011 v 15:28 | •Pet!nka• |  Moje fotky



Fc Viktoria Plzeň (17. října 2011)

21. října 2011 v 18:58 | •Pet!nka• |  Můj blog

Bráchův projekt na výtvarku - docela jsem si malování užila, i když je pravda, že jsem tempery nepoužívala už skoro tři roky a řekla bych, že to jde vidět :-)



Pár hlášek ze školních lavic -II

20. října 2011 v 18:08 | •Pet!nka• |  Můj blog
Informační procesy
Učitelka: "Monika bude dělat ředitelku knihovny a tady Předseda se jí bude snažit prodat nějaký AKS (autimatizovaný knihovní systém)."
: "Tak tady to mám, měla byste si to koupit!"
Leči: "Já koupím nějakou hloupost a ještě za pět let to budu mít v životopise!"
: "Beztak půjdete za čtyři roky do důchodu!"
Učitelka: "To bys jí toho asi moc neprodala. Evo, Markéto, projďte Předsedu vystřídat."
Eva: "Tak, my vám nabízíme velice výhodný AKS."
Leči: "My nemáme peníze!"
Markét: "Tenhle systém není moc drahý!"
Leči (na Markét): "Tak podívejte se, že v mojí kanceláři jsou jen dvě židle, takže vy musíte stát. Nemáme ani na třetí židli, natož na nějaký AKS!"
Učitelka: "Tak ta asi nic nekoupí!"

Proč nejsem komunistou - Karel Čapek

19. října 2011 v 17:18 | •Pet!nka• |  Knížky
Tato kniha je souborem esejí, které vydali významní čeští autoři jako třeba Karel Čapek, Josef Čapek, František Langer, Fráňa Šrámek a mnoho dalších. Všcihni tito spisovatelé se zabívají jedinou, velmi zásadní otázkou, tedy "Proč nejsem komunistou?"




Na téma: Kniha, která změnila svět

18. října 2011 v 17:35 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Na světě existují miliardy knih. Některé jsou pro děti, jiné pro dospělé, některé jen pro dívky a jiné zase pro chlapce. Je těžké najít jednu jedinou, která by měla být předobrazem všech. Vlastně ne, těžké není to správné slovo. Je to nemožné. Každého přece osloví jiná kniha, ne?
Třeba generace dospívajících. Co máme rádi my? Říká se, že dnešní mládež už skoro nečte, nicméně myslím, že je to tvrzení značně přehnané! Kdyby mladí lidé opravdu nečetli, vycházelo by tolik knih pro jejich věkovou kategorii? Asi těžko. Můžete mi věřit, že my opravdu čteme. Utíkáme ke knihám vždy, když nám přijde svět moc fádní a obyčejný. Boříme obličeje mezi písmenka, jenž nám zprostředkovávají jinou realitu - barevný svět plný hrdinství, lásky, silného přátelství, kouzel a fantazie.
Hodně dospělých odsuzuje žánr fantasy, ale patrně si neuvědomují, jakou představivost a kolik práce je potřeba k vytvoření jiného světa. Fantasy se dá jen těžko nazývat brakem, který stojí v cestě lidskému vzdělání!
Na počátku novodobé fantastické literatury stojí profesor Tolkien a jeho kniha Hobit aneb cesta tam a zase zpátky. Právě ta byla takovým odrazovým můstkem, který profesor využil k sepsání, nyní již legendární trilogie Pán prstenů. Ve své mysli vytvořil bohy, které nechal promlouvat úplně novým jazykem a kteří vytvořili Středozem - místo, které obývají nejen lidí, ale i elfové, trpaslíci a v neposlední řadě hobiti. Profesor prostě vytvořil dílo, které se stalo základem dnešní fantasy literatury. Myslím, že bez Pána prstenů by svět nedal vzniknout knihám jako Harry Potter a už vůbec ne žádným upířím ságám.





Farma zvířat - George Orwell

17. října 2011 v 21:23 | •Pet!nka• |  Knížky
Farma zvířat je alegorický satirizující román George Orwella, ukazující formou bajky politické vztahy a děje mezi lidmi. Autor se důsledně vyhýbá vysvětlujícím komentářům, ale vzhledem k době napsání díla je nejzjevnější podobenství se stalinistickou degenerací Sovětského svazu. V příběhu se objevuje skupinka zvířat, která se vzbouří a vyžene lidi z farmy, na které žije, a vede ji sama. Jejich vláda se však postupně zvrhne v brutální tyranii. Tento román byl napsán v průběhu druhé světové války a vydán srpnu roku 1945. Ačkoliv nebyl do konce 50. let příliš úspěšným, dnes je jedním z nejznámějších děl autora.

Scrabble (16. října 2011)

16. října 2011 v 14:20 | •Pet!nka• |  Moje fotky


Kvalita je dost mírně řečeno podřadná, nicméně já si tuhle fotku prostě neodpustím. Abych vám to v krátkosti objasnila - hledala jsem hru, ve kterém bych porazila mého Píďu. Nicméně zjistila jsem, že skládání písmenek to tedy vážně nebude :D Jak dokazuje slovo Gambrinus, Píďa je opravdu všestraný, nicméně stále si hájí to svoje :D