Červenec 2012


Loupežníci z povolání... (21. července 2012)

30. července 2012 v 22:19 | •Pet!nka• |  Moje fotky

Hned na začátku bych se ráda vyjádřila k tomu, co můžete vidět od 0:45 do 1:00 - ten pohledný zrzavý klučina, který vyzívá kameramana, aby odevzdal co má, to je opravdu můj přítel. A kdo se bude snažit, tak uvidí i mě. V 0:52 tam mám dokonce celý obličej *předstírá, že si neužívá svoji minutku slávy* Nicméně autor videa docela vtipně *silná ironie* zapomněl zmínit, že vystupoval SHŠ Pantaleon. To nasere.
Jinak v celém článku je pár fotek z akce. Nefotila jsem je já, takže si netroufám házet je pod svůj zdroj, jistější bude odkaz na skupinu. Buďte ohleduplní a pokud se rozhodnete fotky využít, použijte stejný zdroj jako já.

www.pantaleon.cz / www.facebook.com/shs.pantaleon



Relikvie víry - 8. kapitola

29. července 2012 v 21:39 | •Pet!nka•



Karlštejn (17. července 2012)

25. července 2012 v 12:00 | •Pet!nka• |  Moje fotky



Relikvie víry - 7. kapitola

23. července 2012 v 13:49 | •Pet!nka•



U přehrady (15. července 2012)

18. července 2012 v 9:30 | •Pet!nka• |  Moje fotky



Šlapadla (14. červene 2012)

16. července 2012 v 20:03 | •Pet!nka• |  Moje fotky



Relikvie víry - 6. kapitola

15. července 2012 v 21:41 | •Pet!nka•


Mé kroky vede...

13. července 2012 v 14:00 | •Pet!nka•
"Je nutné si uvědomit, že všechny tyto prameny, ze kterých čerpáme, vznikly až v době, kdy už byl sever pod vlivem křesťanství," vysvětlovala vysoká světlovlasá žena.
Všichni studenti ve třídě ji pozorně poslouchali. Byla mezi nimi oblíbená, nicméně nikdo nebyl schopen říct proč. Možná to bylo jejím vzhledem či povahou, jisté však bylo jen to, že každý žák na ni hleděl s oblibou.
"Pravdou zůstává, že z dřívější doby se dochovalo několik odkazů na boha Thora, ovšem nejedná se o nic uceleného, spíš jen o krátké motlitby, které zmiňují jeho jméno."
Zazvonilo a třídou proběhl rychlý šum, studenti si začali házet věci do batohů a přestali jí okamžitě věnovat pozornost.
"Nezapomeňte na esej, termín odevzdání se blíží," upozornila je ještě. Měla však pocit, že její slova k nim vůbec nepronikla. Byl pátek a tohle jejich poslední hodina, ve skutečnosti se jim vůbec nedivila. Nicméně byla připravená dát každému z nich nedostačující, pokud svoji práci za dva týdny neodevzdají.
"Paní profesorko," ozvalo se vedle ní. Otočila hlavu, aby mohla pohlédnout na chlapce, podle mnohých kolegů velmi problematického. "Mohl bych se na něco zeptat?"
"Jistě, o co jde?" posadila se za katedru a věnovala mu úsměv. Jí nikdy problémy nedělal.
"Věříte v boha?" zeptal se odvážně. Opět se musela usmát. Tuhle otázku jí, jako učitelce náboženství, kladlo mnoho žáků.
"Ano, věřím."
"A…" zarazil se, očividně byl nervózní. Pobídla ho rukou, aby pokračoval. "V jakého?"
Ani tentokrát se neubránila lehkému úsměvu. Ladně obrátila ruku vnitřní stranou nahoru a trochu posunula náramky, které měla kolem zápěstí. Odhalila tak drobné tetování.
"Mé kroky vede Thór."