Leden 2013

Relikvie víry - 26. kapitola

28. ledna 2013 v 18:51 | •Pet!nka•



Petr a Lucie - Romain Rolland

24. ledna 2013 v 21:10 | •Pet!nka• |  Knížky
Děj této novely se odehrává od 30. ledna do 28. března roku 1918 v Paříži. Hlavní hrdina se jmenuje Petr. Je to mladý student, kterého nebaví život, protože si uvědomuje, že za 6 měsíců musí nastoupit na vojnu. Když jednou jede podzemkou, vidí krásnou dívku, do které se na první pohled zamiluje, ale o nic se nepokusí. Až když jí potká potřetí, tak ji osloví a zjistí, že se jmenuje Lucie. Od té doby se začnou pravidelně scházet. Dobře si rozumí, protože je spojuje společný názor na válku. Petr díky Lucii přestává být tak závislý na svém bratrovi Filipovi, který narukoval dobrovolně hned po začátku války. Jsou tak zamilovaní, že si slíbí, že se o Velikonocích na den vzkříšení vezmou. A to i přesto, že si uvědomují jak nemožné to je. Na Velký pátek si však jsou společně poslechnout gregoriánský zpěv do chrámu svatého Gervasia. Chvíli potom, co zasednou, začne bombardování města. Lucie se vyděšeně vrhne na Petra a v tom se zřítí mohutný pilíř a oba je zavalí. Umírají tak společně.



Prskavka (15. ledna 2013)

17. ledna 2013 v 21:35 | •Pet!nka• |  Moje fotky


Highlighter-art (16. ledna 2013)

16. ledna 2013 v 19:51 | •Pet!nka• |  Můj blog

Jak už napovídá název článku, trochu jsem si hrála se zvýrazňovači. Nastává totiž takové to hluché období, kdy učitelé zkouší seč můžou a lidé již odzkoušení mají volno. A to je přesně můj případ. Díky tomu vznikly tyhle pozoruhodné kreace.
Vlevo nahoře můžete vidět Ásgard a Thóra, vedle Yggdrasil, strom života a tři sféry světa. Následuje moje pouštní zvířátko, jakási variace na velblouda, kterou jsem nazvala šestinoh tříhrbí, následuje "portrét" mé spolužačky Zuzky a nakonec můj silně umělecký podpis.
Za fotky a koláž musím poděkovat Monče ;-)
PS: Vytvořila jsem i variaci na Munchův výkřik, tak se vám možná někdy v budoucnu pochlubím.


Na téma: Náročný víkend

13. ledna 2013 v 20:11 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Mám za sebou poněkud náročný víkend, který však bohužel ještě ani zdaleka nekončí. Můj diář se totiž často zmiňuje o zítřejším dnu a bohužel v souvislosti se zkoušením, písemkami a slovíčky. Ani trochu se mi to nelíbí, ale co můžu dělat? Kromě toho jsem právě absolvovala telefonát se svojí drahou polovičkou trvající přibližně dvacet minut, během kterých mi bylo vysvětleno, že ho v práci šoupnou "kamsi" kde ho zrovna potřebují. Asi by mi to i udělalo radost, protože tam "kdesi" bude dělat raní místo noční, nicméně zase tak odvařená z toho nejsem, protože to znamená dva měsíce nejisté pracovní doby. Vůbec nevím, kdy a jak se uvidíme. Super. A to ani nemluvím o tom, že mě to mrzí kvůli němu. Konečně si zvyknul usínat ráno kolem sedmé a teď zase nebude moc spát.
Abych se však vrátila k tomuhle víkendu - byla jsem kamarádce Angie na maturitním plesu. Po pravdě, moc jsem si to neužila. Několik týdnů před plesem jsem si z Angie dělala tak trochu srandu, že to budou mít v nějakém "balíkově", ale ani ve snu mě nenapadlo, že to bude ten nejmenší problém. Ačkoliv…
Možná by bylo dobré uvést na pravou míru, že ples přišel divný nejspíš jen Píďovi a mě. To že byl od sedmi a za šatnu se platilo, to bych nejspíš ještě zvládla, zarazili mě však jiné věci. Třeba věc nazvaná "zlatý déšť". V programu jsem tenhle bod zcela ignorovala, popravdě jsem ho ani moc nezkoumala. Proto mě hrozně překvapilo, že se při stužkování neházeli peníze!! Bylo ho strašně divné a navíc ještě takové suché. Onen zlatý déšť pak spočíval v tom, že peníze se házeli až po stužkování do jakési plachty. Zarážející. Volba krále a královny plesu mě taky nikterak nenadchla, protože zastávám názor, že na maturáku jsou krásné všechny holky a pohlední všichni kluci, nicméně pořád by se to dalo ještě snést, nebýt toho, jak se pak dražila královnina korunka.
Nic trapnějšího jsem dlouho nezažila, protože moderátor, o tom je škoda vůbec mluvit, ten nestál za nic, určil vyvolávací cenu 500 korun. Přihazoval jen královnin přítel a tatínek, kdo jiný by také chtěl koupit plastovou korunku za tolik peněz? Do toho se na pódium vřítilo jakési opilé cosi, které se snažilo vytáhnout cenu pod záminkou noci strávené s královnou. Bylo mi té holky tak líto, že jsem to skoro obrečela. To, že ani nebylo v plánu opakovat po půlnoci předtančení, to už pak byla jen maličkost.
Nechci tvrdit, že ples se nepovedl, to asi ne. Jen jsem zvyklá na tradiční pojetí, během kterého smím házet po kamarádech peníze a snažit se je trefit do nosu. Hodnou chvíli mi bylo Angie docela dost líto, ale když mě ona sama ujistila, že "to je normální" a "takhle to být mělo", pokrčila jsem rameny a šla tancovat. Když už nic, tak kapela za to stála.

Dobrodružství Toma Sawyera - Mark Twain

13. ledna 2013 v 13:39 | •Pet!nka• |  Knížky
Tom Sawyer žije v Saint Petersburgu u své tety Polly, protože je sirotek. Jelikož se svými kamarády stále zlobí, dávají mu často za příklad jeho bratrance Sida. Tom ale nemá vzorné děti rád, to raději podniká všemožná dobrodružství s ostatními uličníky.
Během školního roku se do města přistěhuje nová dívka - Becky Thatcherová. Tomovi se moc líbí a tak jí to dává po klučičím najevo - pořád se předvádí. Jednou se také dohodne s Joem a Huckem, že se dají na pirátství, a tak odplují na ostrov za řeku a vrátí se, až když za ně celé město obětuje mši a oplakává je. Tak se chlapci stanou středem pozornosti dětí a jsou náramně spokojení.
Tom a Huck jsou také svědky vraždy. Před oběšením pak zachrání Muffa Pottera, protože před soudem dosvědčí, že skutečný vrah je Joe Indian. Ten však, jak to uslyší, prorazí okno a uteče. Chlapci ho ale později poznají v hluchoněmém Španělovi, který přijede do města, aby se pomstil vdově Douglasové. Sousedé vdovy, které informoval Huck, ji ovšem zachrání a z chlapce je rázem hrdina. Zatím se Tom a Becky ztratí v jeskyni a málem zemřou, protože dlouho nemohou najít cestu ven. Po třech dnech ale naštěstí cestu najdou a zahlédnou při tom Joa Indiána prchat do jeskyně. Dospělí pak zajistí vchod kovovými dveřmi, aby se tam už nikdy nikdo neztratil, a nemají ani tušení, že tak odsoudili Joa Indiána k smrti. Zanedlouho poté ještě Tom spolu s Huckem objeví poklad, který Joe Indián ukryl. Paní Douglasová se ujme Hucka a plánuje z něj vychovat slušného člověka. Huckovi se to sice nelíbí, ale Tom mu ale domluví a vše končí dobře.



Relikvie víry - 25. kapitola

7. ledna 2013 v 17:48 | •Pet!nka•


Maturita mi ničí život!

3. ledna 2013 v 22:12 | •Pet!nka• |  Můj blog
Díky maturitě mám:
- minimum času na sebe
- maximálně zpřeházený dení režim
- minimální příjem jídla
- minimum času na zkoumání nové čtečky knih
- minimum času na čtení
- minimum času na přítele
- minimální přehled o okolním světě
- minimum času na kamarády
- mírně narušený vztah s kamarády
- minimum času na sledování Enterprise a Tripa!!
- minimum času na uklízení v pokoji
- minimum místa v pokoji (všude se válí papíry)
- minimum času na internet
- minimum času na blog
- mimořádný skluz v Drakensang (mohla jsem být o pět levlů dál!)
- minimum času na spaní
- mimořádně ošklivé sny
- mimořádné kruhy pod očima
- minimum času na psaní povídek
- maximální výčitky svědomí, že se neučím