Prosinec 2013

Relikvie víry - 37. kapitola

30. prosince 2013 v 15:00 | •Pet!nka•



Relikvie víry - 36. kapitola

23. prosince 2013 v 21:27 | •Pet!nka•



Projekt 365 dní - 4. týden

23. prosince 2013 v 21:23 | •Pet!nka• |  Projekt 12 měsíců
Pondělí 16. prosince 2013
Pondělek jsem trávila poměrně jednotvárným nicneděláním a učením se na antropologii, kterou jsem psala ve středu. Kupodivu mě to ani tak moc neprudilo, protože to je docela zajímavý předmět, který mě, na rozdíl od ostatních, opravdu bavil.
Odpoledne se pak na portále objevili známky z psychologie, kterou jsme psali v pátek. Čekala jsem na to celý den, každých pět minut jsem aktualizovala portál a facebook, abych se ujistila, že mi něco neuniká. Když tu náhle, mě portál odhlásil a facebook vyplivl zprávu od spolužáků, že už tam mají známky. A mě za boha nešlo se přihlásit.
V první chvíli jsem se cítila asi takhle:


Po několika dalších minutách spíš takhle:



Nakonec mi došlo, že jsem si, přesně, jak to po mě Orion konto chce, měnila heslo. Málem jsem sama sebe uškrtila. Ihned se mi povedlo přihlásit a s oddechem jsem mohla konstatovat, že to mám. Mělo se mi ulevit, ale to se nekonalo, protože to znamenalo, že ve středu bubu mít nejen test z antropologie, ale i ústní z již zmíněné psychologie. Hurá.


Projekt 365 dní - 3. týden

17. prosince 2013 v 12:06 | •Pet!nka• |  Projekt 12 měsíců
Pondělí 9. prosince 2013
Radovala jsem se, že nám nic neodpadlo a ráno vyrazila do školy, stále jsem si opakovala, že musím být pozitivní a půjde to líp. Že prostě stačí věřit a bude to dobré. Nějak to nezabralo, protože jsem se nestihla naučit psychologii (na plasmě jsem totiž usnula) a politologiie pak byla úplně hrozná.
Na plasmě. Sice se tam fotit nesmí, ale což....


Po škole jsem se rozhodla vzít to závodně a šla jsem si koupit nový penál (starý jsem nechala někde v učebně dějin náboženství, i s pilníkem, mým Chelsea pravítkem a malou Bečvářovou :(, jsem hrozná ostuda). Místo penálu (všude totiž měly jen kombinace ošklivých a drahých), jsem koupila tátovi dárek. Je napůl pro mě, koupila jsem mu totiž knihu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. K tomu jsem mu objednala ještě jednu starší, životopis Iva Viktora, Můj dres číslo 1. Je z antíku, ale snad udělá radost.
Odpoledne jsem se také nějak nestihla učit (přítelova máma si koupila sušičku, takže jsme se snažili ji zprovoznit) a než jsem se nadála, musela jsem zase do školy. Na dějiny náboženství. Byla jsem z toho ve stresu (vážně ten nesplněný test beru dost špatně), takže mi ujel autobus. Zmiňovala jsem se vám už, že se bojím vlaků? Ne? Tak se zmiňuji teď. Bojím se vlaků! A musela jsem jedním jet! Brrrr.
Večer pak milý e-mail. Zítřejší výuka odpadá (ne, nedělám si z vás prdel).

Zlodějka knih - Markus Zusac

16. prosince 2013 v 12:39 | •Pet!nka• |  Knížky
Markus Zusak, mladý australský autor, sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh, který okamžitě pohltil stovky, ne-li tisíce lidí.
Vypravěčem příběhu učinil Smrt. Řekl nám toho o ní spoustu, kromě toho jak vypadá a je-li mužem či ženou. Nicméně Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a výborným vypravěčem. A příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. A nejen srdce, i smysl pro humor a umění používat ironii a nadsázku.

Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není jen skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem, úspěšnou se stala i v České republice.



Projekt 365 dní - 2. týden

9. prosince 2013 v 15:25 | •Pet!nka• |  Projekt 12 měsíců
Pondělí 2. prosince 2013
Celý den jsem byla nervózní, ráno jsem si dokonce zapomněla všechny materiály, ze kterých jsem se ještě dopoledne plánovala učit, takže mi ujel autobus a musel mě odvézt přítel (naštěstí jel také do města, takže to nebyla úplně zbytečná cesta). Dopoledne jsem měla ještě politologii, ale nějak vůbec nevím, co jsme brali, protože to bylo hrozně složité.
Večer pak konečně došlo na dějiny náboženství, napřed se konala přednáška, potom byl test (byl to předtermín, takže jsme ho nepsali všichni). Učitelka nám ještě říkala nějaké věci ohledně výsledků - nesmí totiž nikam vyvěsit naše jména ani univerzitní čísla ve spojitosti se znákou či zápočtem. Zmiňovala, jak si jeden čas každý student vymýšlel svůj pseudonym: "...jenže polovina vašich kolegů se identifikovala jménem vašeho pana děkana a druhá polovina byla Vinetou a tak z toho nějak sešlo."
Samotný test byl hrozný. Myslela jsem si, že to docela umím. Docela je očividně málo, protože jsem si opravdu nevzpomínala, před čím varovala 8 verš v 7 sloce Hinduistické básně. Čítanka měla kolem 300 stran, takže je docela možné, že tohle mo nějak uniklo. Typla jsem si, že tento verš varuje před zradou. Nemám si to ale jak zkontolovat, protože čítanku už jsem vrátila do knihovny.
Další otázky už nebyly tak hrozné, ale já jsme pohnojila co se dalo. Rané křesťanství jsem asi popsala, věděla jsem i to, co se stalo na světbě v Káni Galilejské. Pak jsem měla popsat třetí pravdu Buddhismu. V duchu jsem zajásala, ale později vyšlo najevo, že jsem popsala čtvrtou. A poslední otázka: Rozdíl mezi adventisty a adventisty 7. dne? Ehm, inu, sama jsem přišla na jakousi teorii, která kupodivu nejspíš platí, ale nedomyslela jsem, že 7 den je sobota a ne nedělej! K čertu už taky.
Shrnuto a podrtrženo, jsem v prdeli jak Baťa s dřevákama. Definitivní výsledky se dozvím v úterý nebo ve středu. Nezapomněla jsem si ale postěžovat na twitteru.


Pár hlášek z mého okolí

4. prosince 2013 v 21:11 | •Pet!nka• |  Můj blog
: "Mami, už vím, co chci pod stromeček. Knížku Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel."
Máma: "Napiš si o ní Ježíškovi."
: "To nemůžu, vzal by to osobně. A já nechci, aby vylezl z okna a zmizel. I když je starej."
Máma (s nevěřícným pohledem odchází z místnosti)

Projekt 365 dní - 1. týden

1. prosince 2013 v 17:49 | •Pet!nka• |  Projekt 12 měsíců
Pondělí 25. listopadu 2013
Večer toho dne jsem se s definitivní platností rozhodla, že se do tohoto projektu také zapojím. Můj blog, nebožátko malé, je skoro opuštěný, a tohle by mohlo trochu zvednout ze dna, nemyslíte? S nápadem jsem bohužel přišla až pozdě večer, takže jsem nestihla vyfotit nic jiného, než svůj diář. Nicméně myslím, že je to hodně výstižné, protože to v krátkosti shrnuje můj den.
Ráno jsem byla darovat plasmu (absolvovala jsem jubilejní 30. odběr), pak jsem se chvíli trápila na politologii, skočili jsme si s holkama do menzy, kde měli bohužel koprovku na dvacet způsobů, a pak jsme šli plavat. Nemám vodu moc ráda, ale bylo to docela fajn. Spolužačka nám pak na bytě udělala krupičkovou kaši. Kdyby nebyla tak hodná, nejspíš bych se vůbec nedonutila jít ještě na dějiny náboženství. Z bazénu jsem byla utahaná a měla jsem opravdu hlad, takže mě představa monotónního hlasu naší vyučující mě opravdu nelákala. Koho by to také lákalo, jít v půl sedmé do školy?