Únor 2014

Youtube star Lindsey Stirling

26. února 2014 v 19:40 | •Pet!nka• |  Úžasní lidé
Možná už jste si na svém blogu všimli, že čas od času zmiňuji jméno Lindsey Stirling. Rozhodla jsem se proto přidat článek, který bude zaměřený jen na ni, na její tvorbu a styl.


Tato americká houslistka, tanečnice a zpěvačka se narodila 21. září 1986 v Kalifornii. Už od dětství projevovala velký talent, protože na housle hraje od pouhých pěti let. Já jsem v té době sotva uměla držet nůžky! Lindsey prošla několika talentovými soutěžemi (poměrně úspěšně), nicméně proslavila se až v roce 2010, kdy se přihlásila do známé soutěže America´s got talent (Amerika má talent) a dostala se širšího výběry.

Její vystoupení v America´s got talent:


Po úspěšném odstartování kariéry se Lindsey pustila do vlastního koncertování a ještě téhož roku vydala krátkou desku s názvem Lindesy Stomp, nicméně zdaleka nejpopulárnější je na síti, její kanál na youtube (najdete ho tady) sleduje téměř 4 500 000 lidí, což je obrovský úspěch, řadí se tak dokonce mezi 100 nejúspěšnějších tvůrců na celém serveru Youtube.

Song of the Caged Bird patří mezi její vlastní autorské skladby, byl součástí její první desky:




Na téma: Co mi nedává smysl

21. února 2014 v 18:53 | •Pet!nka• |  Moje kecy
Se začátkem letního semestru narážím na věci, nebo spíš myšlenky, postrádající smysl snad dvakrát za den. Možná to má něco společného s tím, že polovina mých předmětů je zamaskovaná filosofie a druhá polovina si s maskováním ani nedává tu práci. Někdy je to hrozně ubíjející, hlavně, když jsem ve škole od sedmi ráno a odcházím až kolem půl osmé večer. To se pak mnohdy přistihnu, že i na své okolí mluvím s podivným podtónem hraničícím s šílenství.
Dnes jsem byla na kafi s kamarádkami ze střední školy, povídali jsme si snad o všem a najednou jsem přistihla sama sebe, jak si hlasitě stěžuji na to, jaký byl Platon hlupák, když si myslel, že dětem prospěje vyrůstat bez rodičů v nějakém "chovů mladých" či jak tomu říkal. Opravdu bych vám přála vidět v tu chvíli obličeje mých kamarádek, myslím, že jsem jim v daný moment musela připadat opravdu pošahaná.
A právě tenhle moment mě přivedl k myšlence srozumitelnosti filosofie. Myslím totiž, že doba, kdy mělo nějaký smysl ji studovat, je dávno pryč. Přesto však každoročně nastupují na filosofické obory desítky, ne-li stovky lidí. V co doufají? Chtějí najít smysl života? Doufají snad, že Platonova teorie popsaná v dialogu Faidros je pravdivá a jejich duše, stane-li se duší filosofa, postoupí blíž k idejím a bude na nějaký ten pátek vynechaná z koloběhu převtělování?
Ať už je to jak chce, mám pocit, že studium filosofie v člověku něco nechá. Ano, je to učení jako každé jiné, ale má navíc přídech jakéhosi zvláštního životního moudra, které student objevuje mezi řádky dávno mrtvých lidí. Mám pocit, jako by mě filosofie formovala k docela odlišnému způsobu myšlení, jako bych najednou viděla jiný svět. Je to zvláštní a moc nevím, jak to popsat. Různí lidé vidí věci v různém světle a já, jako bych najednou spatřila ty věci nejen v nových barvách a nových odstínech, ale mám pocit, jako bych najednou viděla i detaily, které ostatní nevidí.
Myslíte, že je filosofie k něčemu dobrá, nebo je to prostě něco, co se nedá využít vůbec k ničemu a především něco, co vůbec nedává smysl?

DIY - Záložka do knihy II

20. února 2014 v 13:22 | •Pet!nka• |  Můj blog
První záložku, kterou jsem podle návodu na internetu vytvořila, jsem s nadšením ukazovala všude a všem. Udělala jsem si pak ještě několik dalších, řekla bych, že i povedenějších, nicméně přišla jsem a jednu ryze nepraktickou věc, totiž tu, že pokud používám takovou záložku, je docela pravděpodobné, že ponesu-li knihu v kabelce, záložka z ní jednoduše vypadne. Je to k vzteku, ale co nadělám?
Rozhodla jsem se proto udělat si ještě pár jiných pěkných pomocníčků a tentokrá jsem do vizáže záložky rozhodla vložit něco ze sebe. A tak vznikl čajový hrníček :-)





Relikvie víry - Epilog

10. února 2014 v 15:00 | •Pet!nka•



Projekt 12 měsíců - Leden

3. února 2014 v 19:05 | •Pet!nka• |  Projekt 12 měsíců
Mohli jste si všimnout, že projekt 365 dní jsem ukončila stejně nenadále, jako jsem ho začala. Moje lednové dny byly totiž většinou plné učení a fotit stále dokola jen své poznámky mi přišlo hrozně nezajímavé. Vymyslela jsem ale jakousi obměnu tohoto projektu - místo 365 dní budu na svůj blog přispívat v rámci projektu 12 měsíců. A jak správně tušíte, leden se hlásí o slovo.

Leden 2014


Relikvie víry - 42. kapitola

3. února 2014 v 15:00 | •Pet!nka•