Listopad 2014

Na téma: 50 odstínů sytě červené a zelené

28. listopadu 2014 v 11:24 | Pet!nka |  Moje kecy
Blíží se Vánoce, šílenství zachvacuje davy a já jsem součástí jednoho z nich. Nemůžu však říct, že na vině by byl zrovna tenhle svátek údajného klidu a pohody, moje stádo šílí z něčeho docela jiného. Mnozí vědí - zkouškové období je tady. Zase.

Už loni, když jsem tenhle kulturní šok zažila poprvé, jsem pociťovala silné znechucení. Ne proto, že po mě vyučující chtěli prezentaci mých znalostí, to mi zase až tak moc nevadí, pobouřená jsem byla spíš kvůli Vánocům, které díky zápočtům a zkouškám úplně ztratily svoje kouzlo. Základní i střední škola mě naučily, že Vánoce jsou obdobím ústupků a klidu, kdy vás učitelé nechávají víceméně být, byť hrozí, že po Novém roce se to změní. Besedovali jsme, zpívali koledy, konalo se Vánoční čtení a každý nosil ke svačině cukroví. O velké přestávce jsme si předávali dárečky a nic, kromě akutní hrozby, že budeme obdarováni něčím stupidním v 50 odstínech šedé, nám nehrozilo. A potom najednou přišla změna. Veliké BUM směřované přímo mezi oči a následováno hlasitým PRÁSK.

Nerada bych tvrdila, že vysokoškolští přednášející jsou hnusné hyeny, které nám jdou krutě po krku (byť minimálně ve dvou případech je to pravda), naopak, řekla bych, že se nám spíš snaží vycházet vstříc. Jsem možná jedna z mála, ale oceňuji možnost zapsat se na před-termín, hlavně u předmětů, které považuji za jednodušší. Mám je díky tomu rychle z krku a můžu se soustředit na ty těžší zkoušky. To ale nic nemění na tom, že zápočty a před-termíny mě okrádají o všechny odstíny červené a zelené (a těch je určitě víc, než jen 50), které mám spojené s kouzelnými Vánoci, pohodičkou, oříškovým laté, lineckým, kokoskami a perníčky.

Takže namísto toho, abych balila dárečky a vyráběla adventní věnec (protože za 300 korun si fakt kupovat nebudu), učím se na zápočet z počítačových sítí, vytvářím webové stránky na tentýž předmět, finišuji se seminární prací na Regionální dějiny západních Čech, čtu T. Mora a jeho Utopii kvůli Renesanční a novověké filosofii, na kterou začínám psát i seminárku (už včera bylo pozdě), trochu se připravuji na zkoušku z Angličtiny pro humanisty, dávám dohromady poznámky na zkoušku z estetiky, připravuji projekt o Britském muzeu a občas pláču. Jím spoustu sladkého, masného, zdravého a někdy i výživného… prostě spoustu jídla, a taky nutelu - jakmile mi dojde, mám v záloze ještě adventní kalendář. To je asi jediná výhoda zkouškového během Vánoc. Všude prodávají spoustu levné, byť hnusné čokolády v podobě čertů, Mikulášů a obézních Santů (po zkouškovém asi budu vypadat jak oni).

Jak prožíváte zkouškové v zimním semestru? A co Vy ostatní, máte už dárečky a adventní věnec? Budu se těšit na Vaše komentáře,

Nikdykde - Neil Gaiman

8. listopadu 2014 v 14:34 | Pet!nka |  Knížky
Hlavním hrdinou je obyčejný mladý muž Richard Mayhew, který se potácí svým spořádaným, nudným životem. Jednoho dne ovšem na ulici pomůže otrhané dívce, která ho namísto odměny zavede do tajného světa, o němž se mu nikdy ani nesnilo.
Podlondýn je město naruby, pravý opak moderního Londýna. Tenhle rub města nemá žádné zákony, jen nepsaná pravidla, která se řídí podle sítě londýnského metra. V tomto světě se Richard setkává s desítkami zajímavých existencí - s velikými inteligentními krysami, tajemným markýzem de Carabas či padlým andělem, který uprchl ze zničené Atlantidy. A průvodkyní se mu stává právě ona otrhaná dívka, v rubu známá jako Lady Dvířka, které zachránil život. Londýnské podzemí se převrací v úžasnou zemi se spletitou mytologií a kde ani ty nejobyčejnější věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají.


Projekt 12 měsíců - Říjen

5. listopadu 2014 v 20:05 | Pet!nka |  Projekt 12 měsíců
Říjen 2014