Komentáře

1 Van Vendy | Web | 19. března 2015 v 11:44 | Reagovat

Prima zamyšlení. Je fakt, že tihle moderní hrdinové jsou obdařeni nadlidskými,zázračnými schopnostmi. Takže hrdinové vlastně trochu laciní, tu schopnost si nevydobyli vlastní vůlí, prací ani cvičením. Z toho důvodu jsou mi sympatičtější hrdinové, kteří jsou normální, a spíš překonávají sami sebe, hrdinové z románů Jacka Londona, objevitelé cizích zemí, lidí, co adoptují děti (a nemají je jen jako zdroj příjmu), nebo lidé jako Winton Smith. Nebo Schiller, ať se na něj lidi dívají jak chtějí, pořád má na kontě skoro tisíc zachráněných životů. Plus mnoho neznámých, kteří možná zachránili jeden nebo dva, o kterých se dnes neví...
Přesto, na Spidermana, Starmana nebo Supermana se taky ráda podívám, a protože se se svou schopností rozhodli pro dobrou stranu, pokládám je za hrdiny také. ;-)  :-)

2 Silwiniel | Web | 25. března 2015 v 13:15 | Reagovat

Skvělá úvaha! Já víc fandím hrdinům tradičním, mám taky ráda takové hrdiny-nehrdiny, smolaře typu Mrakoplaše od Pratchetta a podobně.

3 Péťa | Web | 29. března 2015 v 15:51 | Reagovat

[1]: Máš recht, že klasičtí hrdinové museli mnohem víc dřít, aby si získali slávu. A mnozí z nich zůstávají bezejmennými a ani o jejich hrdinství nevíme.

[2]: Děkuji. Hrdina-nehrdina, to je případ sám pro sebe. Jsou mi také sympatičtí, protože se vlastně vůbec nesnaží získat si pozornost. Prostě jen dělají, co jim přijde správné.

4 Eduard Nud | 23. července 2017 v 9:51 | Reagovat

Dříve platilo, že každý správný muž má postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. A není to ještě ani tak dávno, co místo toho vypil hodně piv, vykouřil hodně cigaret a zneuctil hodně žen. Zato dneska si takový superman vyčistí zuby, dočista se oholí a sežere čokoládovou tyčinku. Tak tomu říkám skutečné hrdinství. Ale na rozdíl od těch siláků nikomu neubližuje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.